IMATRIKULAČNÍ ROK 2002

2. října 2007 v 16:45 | b.kovrcic |  Zajímavosti
VÁŽENÉ SPOLUŽAČKY A PŘÁTELÉ IMATRIKULAČNÍHO ROČNÍKU 2002 BRNĚNSKÉ KROATISTIKY!

JSOU ZALOŽENY STRÁNKY NA PORTÁLU SPOLUZACI.CZ. NEVÁHEJTE A PŘIHLAŠTE SE, AŤ NA SEBE NEZTRATÍME KONTAKT.

bLANkA
 

chorvatská literatura v kostce (14)

19. září 2007 v 22:10 | b.kovrcic |  Studijní materiály
DRUHÁ MODERNA = KRUGOVAŠI
= spor o novou literaturu = podobný tomu z první moderny
- oklon od socioreal = spisovatelé levicově orientovaní: Šeredin, Parun, Marinkovič, Kastelán, Desnica = teorik Šeredin = referát O kritice + Krležin referát na lublaňském sjezdu pomohl k estetickému pluralismu
- přelomový rok 1952 = 1/ duben = časopis Krugovi = Vl. Pavletič
2/ listopad = lublaňský kongres spisovatelů vystoupil MK - kritika
tvorby, které schematicky zobrazovala 2.sv.v., národněobrozenecký boj, odmítl socreal jako jediný směr a chtěl estetický pluralismus
- polemiky o smyslu a úkolech literatury a umění každopádně plnily noviny a časopisy
- časopisy Krugovi = otevřel se pro všechny, květen 1953 = oddělení části, vytvoření nového časopisu Medjutim
- orientace na západní autory - Joyce, Satyre, Faulkner, Eliot, Camu, Proust
- M. Krleža se v nové době přátelí s Titem a je v LZ
- Dobriša Čosić vydal Daleko je slunce = autobiografickou výpověď o 2sv.v. a bojích, hodnocení a zobrazení člověka
- Mirko Božić = roma Kurlani (52) = nové vyprávěcí techniky, vrátil se k venkovské předválečné tematice, nové jazykové prostředky + 2 romány Neisplakani (55) a Tijela i duhovi (81)= tvoří trilogii = uzavřel tím životní příběhy svých hrdinů, parabola s MK a Glambejovýma. Byl to satirik, dramatik, dilematik.
ANTUN ŠOLJAN (1932-93)
- básník lehkosti došel do radikálního experimentálního konstruktivismu a tradice = Na rubu svijea (56), Izvan fokusa (57), Gartlić za čas kratiti (65), Gavela i druge pjesme (70) - důležité životní otázky, jedinec a ne-čas, ve kterém žije
- romány: Izdajice (61), Krátky výlet (66), Luka (74), Drugi ljudi na mjesecu (75) = doba studené války, o mladých nejistých lidech, neporozumění si s okolím = alegorie - jeho próza svědčí o ohroženosti člověka (fejetony za občanské války 91-93)
- u něho není rozdíl v tvorbě fejetonů a eseji
- dramatik = rádio a scénické hry, historik = 60.léta básně
IVAN SLAMNIG (1930-2001)
- básník a prozaik, esejista a radiodramatik, polyglot + 3dialetologický rozměr chj
- duchovitá poetická asociativnost, parodické úmysly: Aleja poslije svečanosti (1956), Odron (56), Naronska siesta (63)
- proza je tvořená jako jazyková hra, podkladem mu je pocit nemoci = bezmoci, které honí mladé lidi = izolace
- radiodramatizace: Knez, Carev urar, Plavkovičev bal na vodi = shromažďují svou hodnotu v jazyku
- teoretik: Disciplina maště (65), Hrvatska versifikacija (81), Svijetska književnost zapadnou kruga (73), Antalogija hrv. poezie od najstarijih zapisa do kraja XIX. stoljeća (60).
SLOBODAN NOVAK (1924)
- dvě básnické sbírky = ironie, lyričnost, symbolika, ironie, řeší etické problémy ve svém okolí
- používá konkrétní detaily, opravdové situace v symbolech a metaforách
- romány: Izgubljeni zavičaj (55), Tvrdi grad (61) je základním kamenem jeho tvorby =
satiričnost, sarkasmus v černém humoru
- Mirisi, zlato i tamjan (68) = morbidní výpověď
- Izvanbrodski dnevnik (77) = triptych = svoboda, zločinec, identifikace autora,
Alegorie a fantazmagorie
- Digresije (2001) = autobiografická výpověď života od 50let, má to 6 svazků
ZVONIMIR GOLOB (1927-97)
- básník a překladatel, zastánce milostné poezie, kterou ohrožuje civilizace, jasné vyjadřování, humanistické emoce, intelektuální nejistoty, modernosti
- šansony v knize Čovjek a pas (1971)
- popularizoval poezii primitivních národů - asijská poezie
- Dnevnik 1985 (1987) = o kultuře literatury obecně
VLADO GOTOVAC (1930-2000)
- abstraktní poezie, esej v básni
- uzavřel se po Chorvatském jaru, znovu až s demokratickými proměnami v 80. a 90. letech - Zabranjena vječnost a Crna kazaljka
- eseje - Princip djela (66), U svakodnevnom (1970), autobiografické Moj slučaj (1981)
ZLATKO TOMIČIĆ (1930)
- básník elementu a divoké síly - na 100 různých básní
- s Dragutinem Tadijanovičem napsal Antologii chorv. Básnictví v próze (1968)
KRUGOVAŠI = nejobsáhlejší skupina autorů v chorvatské literatuře
- město a předměstí -S. Juriš
- zákaz kvůli cenzuře - poema Narcis - R. Ivšič
- rukopisy
- Encyklopedija poetika
BRANISLAV ZELJKOVIĆ (1927-2002)
- kritiky psal od 1949 do Izvoru, od 50.let do Krugu, Republiky, Književniku -kriticko-esejistický diskurs
IRENA VRKLJAN (1930)
- emigrantka, žila v Německu (Před červenou zdí, 94; Poslední cesta do Vídně, 2000)
VOJISLAV KUZMANOVIĆ (1930-1976)
- narozen v Banátu, zg student přidružil se ke krugovášům
- učil se na stracené generaci = obsáhlá fabule, výstižné věty, vypracovaný dialog, redukce do nejdůležitějšího
- zdokonalil radiodrama
NENAD BRIXY (1924-84)
= zakladatel chorvatské krimiprózy
- Mrtvacima ulaz zabranjen (1960) = humoristicko-kriminalistický román = parodie na hrdiny a dektektivy
- napsal dalších 50 románů
IVAN RAOS (1921-87)
- publikoval již na střední škole ve Splitu
- do 50.let publikoval s Meštrovičem ve společné básnické sbírce Utjeha noći
- důležitá trilogie Na početku kraj (69), Viječno nasmijeno nebo (57), autobiografická trilogie Vjedno žalosni smijeh (65)
- klasická fabulovitost, tradiční konvece, křehká narativní struktura
- dramata: Dvije bristalne čaše (53), Autodafé moga oca (57) = nový pohled na téma války a morální odpovědnosti jedinců při válečných konfliktech
- vázaný na Imotski kraj
FADIL HADŽIĆ (1922)
- po Budakovi nejplodnější dramtik = 1952 Dosadna kom(?)
- Hrvatski Olimp (70) = humoristické, fejetony = Loudi i majmuni - více jak 50letá kronika CH a JUGO společnosti, humor, duchovní senzace, vtipy, aforismy, každodenní život
POGLEDI 55
-okruh profesorů FF ZG = ZG stylistička škola = na moderních vědeckoteoretických a literárně kritických metodách prozkoumat a ocenit ch literární pohledy
- inspirace: německou, anglickou, romanskou a slovanskou literaturou
- vydávali časopis Umjetnost riječi
- kritika se dostala so každodenního života
Zdenko ŠKREB = Uvod u književnost 61, Stilovi i razdoblja 64
Alexander FLAKER = rusista, komparativní lit
Ivo FRANGEŠ = italista, romanista, stylistické studie
Stanko LASIĆ = Hlavně o Krležovi
Frano ČALE = překládal, historik, teatrolog, Petráčka
Darko SUVIN = teoretik, kritik, teatrolog, zakladatel sci-fi povídky, o Krležovi, Vojnovičovi,
Brechtovi
Branko GAVELLA = režisér MK her, eseje, kritiky, estetik, překládal hry a libreta
KNJIGA BEZIMENIH (SVIBANJ 1947, RAKOUSKO)
= chorvatští emigranti, osm autorů pod pseudonymy, pokračování v Buenos Airesu - Hrvatska Revija
- Ivan Meštrovič (1883-62) = během 2 sv.v. odešel, nesouhlasil s politickým systémem, sochař a povídkář (vzpomínky)
RAZLOGOVCI (Krugovaši jen do roku 1958)
- novější myšlenky - nový časopis 1959 Književnik = autorská individualita, nechtěli být jednou generací
- listopad 1961 = 29číslo književnika = úvodník "Deklariramo se" - podepsalo ho devět nejvýznamnějších spolupracovníků (deklarovali se jako skupina, ale vystupovali jako individua)
- nová skupina mladých = DRUHÁ MODERNA
- nový časopis RAZLOG = chce být svobodnou dílnou a hlasatelem
- orientace na pojmy, přímá, konkrétní, obrazová tvorba
- existují bez jiného vnějšího vlivu
DUBRAVKO HORVATIĆ (1939)
- o válkách, kritiky, cestopisy, fejetony, monografie, pro děti
IVAN KUŠAN (1933)
- spisovatel města, ve kterém nachází jiná bizardní témata = psychologické prokreslení jedinci za války a po ní
- psal povídky, romány, drama pro radio a televizi Svrha do Slobode ( po letních hrách v DU 71 zakázána)
- pasl i pro děti - příběhy o Kokovi
IVAN ARALICA (1930)
- ZD, rozvíjí tradici Šimunoviče
- většina jeho tvorby je historicky orientovaná, promítá se do současnosti
- Četverored (97) - historie HR do 90.let, Ambra (01) + Fukara (02) - poslední desetiletí
ZVONIMIR MAJDAK (1936)
= zakladatel jeans románu
- píše o přestárlých mladících = Bolest (64), Mladić (65) = kluci z laviček, z předměstí, hovoří zg slangem, různý a vtipný život, příhody
- jeho postavy stárnou s ním, zobrazuje sociální společnost, která žije v přetvářce a lži
- je to v opravdovosti života
NEDJELJKO FABRIO (1937)
- nastupuje s jiným druhem literatury = 1966 Partite za prozu = manýrismus, literární baroko, upřednostňuje estetismus
- Labilní poloha (69) = stabilizuje manýrismus na přirozené komunikování literárního výrazu - ale výrazně ho nadále charakterizuje
- věnuje se historickým tématům, uvádí je do současného prostředí, rozebírá naše prvotní JÁ
- novely, povídky, dramata, eseje, hudební kritik, překladatel z italštiny
- autorem trilogie = romanizovná, inspirovaná Car Eminem a jeho Danunciádou = Uježbanje života 85, Berenikina kosa 89, Friemeron 02 = věnuje se historicky, psychologicky, kulturně oblsti okolo RI, znovuuvedení rodinné kroniky
- Smrt Vronskoga (94) = devátým díle Any Kareniny. Děj se odehrává v současnosti, za občasnké války v ex-Jugo
ANDJELKO VULETIĆ (1933)
- jako básník, povídkář, romanopisec
- román Gorko sunce (58) je první, následují tematicky rozdílné romány, které se liší i stylově
- autor přibližně 10 básnických sbírek, básně v próze Kraljica puteva 68, Tajna večera 97 = od nadrealistické školy k moderní básnické škole
IVAN SUPEK (1915)
LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ
ZÁHŘEBSKÁ TELEVIZE
KRITIKA 60. LET
TOMISLAV LADAN (1932)
- ostré postupy, otevřenost, aktuálních jazykových témat v literatuře i kultuře obecně
- teoretik, co se týče člověka-společnosti, života-umění,ducha-těla
MIROSLAV ŠICEL (1926)
- nejaktivnější ch.lit. historik
- Přehled novije hr književnosti 66
- Književnost moderne 78 (Matoš, Gjalski, Kovačič)
- Stvaraoci i razdoblja 71
NOVOSADSKÝ PRAVOPIS (VYD. 1960)
- smazal rozdíly mezi chorvatskou a srbskou jazykovou normou a pravopisnou tradicí = jugounitarismus, partijska politika
- Matica Hrvatska = shromáždění literátů a kritiků --- Deklarace o názvu a úloze chorvatské literatuře, spisovném jazyce - proti unitarismu, 1967 ji podepsalo na 20 profesorů, katede, literárních organizací, vydána 17/03 v týdeníku Telegram --- dopad i MKr
- 1968 Zl. Tomčič založil literární skupinu Tin, která vydává Hrvatski književni listopad
- radnička klasa = měla napomoci pozastavit a potlačit chorv svobodomyslné jednání a chování = CHORVATSKÉ JARO = nechtějí unitarismus Jugoslávské federace (časopisy Kritika, Kolo, Hrvatski tjednik) - napomáhali svobodě slova a projevu pro celou chorvatskou veřejnost
- 1972 = zákaz MATICE CH = náhrada ve Spolku Ch literátů (spisovatelů) - působení nové, úspěšné chorvatské kultury, objevují se výtisky tradiční ch literatury. Vědecko-výskumná centra a různorodé instituce a různé akademie, nové university = CH jako celek, ne regiony!!
POSTMODERNA

chorvatská literatura v kostce (13)

19. září 2007 v 22:09 | b.kovrcic |  Studijní materiály
DIVADLO 1921-27
JURIJ BENEŠIĆ (1883-1957)
- afirmace do chorvatského divadla, dovedl ch divadlo na vrchol!
- básník, fejetonista, literární a divadelní kritik
- mecenáš, lexikograf
- dlouholetý tajemník DR. CH SPISOVATELŮ (12-20)
- překladatel z polštiny
TITO STROZZI (1892-1970)
- z umělecké rodiny
- spisovatel, herec, režisér, překladatel
- nejdříve psal německy, pak chorvatsky
MODERNÍ OBJEKTIVISMUS A SOCIÁLNÍ TENDENCE
- 20.06.1928 = atentát v bělehradském parlamentu na chorvatské poslance = zlom a odklon od literatury expresionismu
MILAN SUFFLAY (1884-1931)
- vědec, historik, albanolog
- autor: Hrvatska u svijetlu svijestske historie i politike (28), o albánské historii Kostadin Balšić (1920), fantasy: Na Pacifiku godine 2255 (otisknuto v Obzoru (24) v 80 pokračováních, za to byl odsouzen v Mitrovici do vězení, nevědomky uhodl přepadení Pearl Harboru)
- psal do novin
- spáchali na něj atentát
30. LÉTA V CH JSOU ROZDĚLENA NA 2 ČÁSTI
1/ dělníci, revolucionáři, zemědělci, internacionalisti, komunisti
2/ nacionalisti, konzervativci a Radičovi stoupenci
- Ant. Radić = založi časopis DOM (zábavné a poučné čtení)
MILE BUDAK (1889-1945)
= spolupracoval s Pravaři, s jejich pravicovým tiskem za první války, v meziválečném období se odmlčel, byl proti MK
- ve 30.letech - povídky a romány
- byl na něho naplánován atentát (1932), další rok odchází do emigrace (Itálie), kde mu vyšel román Ognjište (psychologický román)
- další romány : Musilka (41), tři knihy povídek Kresolića soj (44) = městská témata, společenská kritika
- ve 40.letech chránil MK, po válce byl ale za své politické přesvědčení a postavení odsouzen (bez práva na obhajobu)
- za NHD byl ministrem školství, velvyslancem v BER, ministrem zahraničí
SLAVKO KOLAR (1891-1963)
- povídky v knihách - Ili jesmo ili nismo (33), Mi smo za pravicu (36)
- jakoby humoristické, ale při tom tragické
- za NDH = satirik měšťanské mentality - Natrag u naftalin (46)
- popisuje kajkavskou vesnici (Breza), o problémech, které sebou po staletí nese a tragické osudy lidí
VJEKOSLAV KALEB (1905-1996)
- první kniha ho proslavila = Na kamenju (40)
- tematicko-psychologické téma, bizarnost motivů, drobné naturalistické motivy, jeho postavy moc nemluví (hovoří hodně, když mlčí)
- novely ve sbírce Izvan stvari (42) = symbolická, občanská válka na straně partyzánů
- za války na straně partyzánů, po 2.sv.v. se zapojuje do socialistického realismu (Brigada, Ponižene ulice)
NOVAK SIMIĆ (1906-1981)
- novela: Nepoznata Bosna (37) = psychologické výraz, cit pro citovost.
- o Bosně i v dalších dílech = hlavně o její partizánské společnosti, barvy, zvuky a růzmě, erotika a bolestivý sentiment tónů
- v 50.letech píše o průmyslu a městě
SLAVKO BATUŠIĆ (1902-1979)
- básník, povídkář, cestopisec, memoárista
- dramatik, režisér, teatrolog
- profesor na Akademii pro divadelní umění v ZG
- romány: Na drugom tragu (1933), Argonauti (36) putopisy v širším slova smyslu (Kroz zapadne zemnlje i gradove, Od Kardije do Hammerfesta, Od Siene do Harlema)
- píše fantasy (Čuda i čarolja)
- láska k životu
MATO LOVRAK (1899-1973)
= malý velký spisovatel
- romány pro děti a mládež
- knížky: Djeca velikou sela, Vlak u snijegu, Družba Pere Kvržice, Neprijatelj broj 1 …
- dobrá fabule, 3 autobiografie pro dospělé, knížky pro děti zfilmovány
DOBRIŠA CESARIČ (1902-1980)
- básně mu uveřejňoval MKr v Književnoj republici
- Lyrika (1931) = oceněn Akademii, měkkost a hřejivost slov, diskrétní motivy, cit pro rytmus, rým, každodenní jazyk, emoce
- celkem 15 sbírek
DRAGUTIN TADIJANOVIĆ (1905-2007)
- vrchol básnické tvorby v 80. letech
- převzal volný verš, vnitřní rytmus (jako sejsmograf, zapisuje těžkosti vlastního života)
OLINKO DELORKO (1910-2000)
- lyrik i v poezii i v básních
NOVODOBÁ CHORVATSKÁ LITERATURA
1941 = kapitulace Království Jugoslávie
- v ZAG = Nezávislý stát Chorvatska, antifašistický odboj a partizánská válka
1945 - Chorvatsko se stává součástí FNRJ, jednostranná soustava, komunistická
vláda, založení časopisu Republika
1948 - rezoluce Informbiroa a přerušení sovětsko-jugoslávských vztahů
1951 - v Buenos Airesu vychází časopis Hrvatska Regina
1952-58 - časopis Krugovi
1957 - v ZG časopis Umjetnost riječi
1961- v ZG časopis Razlog, do 1968
1962 - časopis Forum
1963 - nová ústava, nový název CH - Soc. republika CH
1970 -v ZG vychází časopis Croatica
1971 - uhašeno Chorvatské jaro = zakázány všechny demokratické směry, utahování politické
Situace, v ZG týdeník = Hrvatski tjednik (33 čísel)
1974 - nová ústava SFRJ = centralizace do krajů
1985 - v ZG časopis Quorum
1989 -první opoziční strany v CH
1990 - pluralitní volby = nová chorvatská ústava, povolena Matice Chorvatska
1991 - útok Srbska a JNA na CH = domovská, občaská válka
1992 - mezinárodní uznání CHR
1993 - v ZG vychází Vijenac, noviny MCH za literaturu, umění a vědu
1995 - válečná operace = Bljesak a Oluja
- v ZG = Hrvatsko slovo = kulturní týdeník
1999 - umřel Fr. Turkman
- dvoutýdeník Zarez (kulturně-společenský)
Moderna = 19/20stol, symbolismus, naturalismus
Expresionismus + impresionismus = do 30. let a 20- století
Zenismus = č. Zenit (1921-25 ZG, BG, ZG), jugo autoři VIE modernisté
Sumatrismus = umění a poezie, podle básnické sbírky M. Fenjanského Sumatra
Surrealismus = nadrealismis, sociální poezie, doznívá až v 50letech, MKr
Do první moderny = AGM, IV, MB, Stj. Miletic, Ogrizovic, M. Krleža, Šimunović, J. Kosor
Antologie 1914 = CHML, dvanáct autorů = Benešič, Wiesner, Matoš, Domjanovič, Ujevič, Andrič, Gabarič, Miljkovič, Kamov…
IVAN GORAN KOVAČIČ (1913-1943)
- básník, povídkář a kritik
- básnická sbírka Lyrika (32) a spolu s J. Hitrecem a Vl. Jurčevičem vydal knihu novel Dani gnjeva (36) = gorsko-kotarská vesnice, obyčejní lidé - dřevorubci, pastýři, chudáci, sirotci - jejich dobrota a hrubost, plachost, poníženost. Politický teror srbských vojáků při volbách (5.5.1935)
- na konci roku 1942 se přidal k pastýřským jednotkám a společně s Vl. Nazorem a stal se legendou
- s sebou si vzal nedokončenou Jámu (poema) = odsuzuje zločin a hnusotu války - inspirován četnickým účtováním Chorvatů v Hercegovině v dubnu 1941 a srbské koministické zločiny, ilustrace Siva knjiga (42, ZG), dopsána na jaře 1943, vyšla 1944 - proslavila ho jako velikého antifašistického bojovníka
OBDOBÍ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE
VESNA PARUN (1922)
= nejvýznamnější osobnost poválečné lyriky
- Zore i vihori (1947) = rozbila monotónnost tehdejší chorvatské poezie, nekopírovala sociorealistický kánon, silný individualita
- opírá se i o lásku k vlasti: Pjesme (48) = silný osobní výraz a zážitky
- pozdější básnické sbírky: Crna maslina (55), Vidrama vjerna (57), Ti i mkad (95), Bila sam dječak (63)… = rozvíjí svoji základní téma - láska, hlubokou a smutnou, neopětovanou lásku ženy, někdy i se smířením,obsahují silná sebepoznání, zpovědi, obrazovitost, vzrušení, tělesnou bolest
- psala i pro děti - Pod muškim kišobranom (1987)
- autobiografie - Noć za pakost, Moj život u 40 vreća (2001)
REVOLUCE INFORMBIROA 1948
- odehrála se mezi Moskvou a Bělehradem = chtěl hájit své zájmy na jihovýchodní Evropě - dopad na celý areál, kulturu, duchovní život
- rozchod dvou komunistických stran - 1/ tvrdého dogmatu a 2/ měkčího liberálního
- v této době vychází dvě knihy - R. Marinković (Kyklop), S. Vučetič ()
- prošly bez kritických poznámek
- autoři se dělí na: 1/ utilitaristický sociorealismus, 2/ předválečný, objektivní modernismus, 3/ nové proudy
- převažuje partyzánská tematika
JURE KAŠTĚLAN (1919-90)
- básník, nadrealista: Crveni konj (40), Pijetao na krovu (50) = nový den, nová doba, chtěl být a byl nový, moderní, ve svých básních se tematicky předbíhá, fr. symbolika, rytmická struktura, osloven ústní lidovou slovesností
- experiomentálnost v dramatech - Piješan i pjena (58), Prazor (72)
- fantasy novela: Čudo i smrt (61), napsal studie o AGM, A.B. Šimičovi
RANKO MARINKOVIČ (1913-2001)
- 1939 první uveřejnění v Krležově Pečeti
- pocházel z Visu
- napsal: Proze (48), Ruke (53), Kyklop (65) = satirik, bizardní drobné detaily, imaginárnost, dennodenní banálita malého města, normální život, tvoří lidskou komedii, hraje si s jazykem, ironie
- Zajednička kupka (80), Never more (93) = relativizace pravdy a lži, dobra a zla
- dramata: Albatros (39), Glorija (56), Pustinja (82) a Politeia ili Inspuktorove splitke (77) = odpor dogmatismu, ideolog ohraničení, manipulace, totalita
- teoretik a divadelní kritik
1940-1950 = chorvatská literatura nebyla unitaliristická a nespadala pod socialistický realismus
- romány a básně: P. Šeredina, R. marinkovič, J. Kaštelan
= hry už takové nebyly a kritika už vůbec ne
- nejvýraznější marx. Dogmatik v chorvatské literatuře doby RAZLOGA (52-58) byl
Vlado Madjarevič (1911-93) - na pozicích kruté ideologické, literární i divadelní
kritiky, oháněl se ideologickými frázemi a chtěl proletářskou revoluci
 


chorvatská literatura v kostce (12)

19. září 2007 v 22:08 | b.kovrcic |  Studijní materiály
MIROSLAV KRLEŽA (1893-1981)
- silný expresionista
- psal do Plamene (1919) jako mladý a nabuzený bolševik (podpora Kominterny)
- za bujarého mládí napsal: Hrvatska rapsodija (dialogizovaná povídka), Legenda (hra), Pan (expres. báseň, plná prázdné rétoriky)
- druhé období tvorby: od 2. světové války
- dílo obsahuje = 50 svazků básní, novel, románů, her, esejů, politických
publicistických článků, polemik, cestopisů, deníků, memoárů, encyklopedických
sborníků.
- nejobsáhlejší téma = VÁLKA = (básně, próza, drama)
§ Pjesme I a II (1918), III (1919)
§ Hrvatski bog mars (1922) = antiválečné téma povídek
§ U Liboru (1920) = hra, ch lidé, co po staletí válčí za cizí kořist
§ Pjesme u tmini = lyrika z válečného prostředí, sociální bída a utrpení (33)
§ Novele (24), Hijadu i jedna smrt (33), Novele (37) = zg život obyčejných lidí po 1sv. v., totalita všech režimů
§ Balade Petrice Kerempuha (36) = básník, vlastenec, ataroklajkavský jazyk = dodal na nostalgii, 20 básní o utrpení kajkavského lidu na ch straně
- po mladistvém poeticko-expresionistickém období se v dramatu vrhá na:
§ Kraljevo (18), Krištof Kolumbo (18), Michaelangelo Buonarroti (19), Vučnjak (23) + HBM + Glembajevi = cyklus, Gospoda Glemabjevi (28), U agoniji (28), Leda (1930,32)
- následuje inspirace Ibsenem, komplexní vztahy mezi imaginární zg. rodinou z kruhu který, vede finanční machinace = Glembajové ( a jejich "loza") demonstrují životní pohledy, literární metodu psychologizace (ps. expr.), na to navazuje románem Návrat Filipa Latinovicze (32) = ps. napjetí, hledání smyslu života, asociologizace, analytické otázky. Na rubu pameti (S rozumem v koncích, 38) = obraz hrdinů a antihrdinů, proces politiky a morálky, pravda a lež, inteligence a hloupost. Blanket u Bliti (1938) = o politice, pocit, že se státá obětí evropské politiky, společenského mechanismu, co drtí, násilí, vraždění.
- Politika a cestopisy: Izlet u Rusiju (26), esej Evropa dnes (35), Deset krvavých let (37)
- Rozkol s komunistickou politikou, kulminuje i jeho osobní přátelství s JB Titem (1941-zlom Jugo)
- období občanské války 41-45 byl v ZG, nepsal = mlčel, byl pod ochranou NDH
- opět zpátky v létě 45, v časopise Republika, ve kterém mu vychází úvodník Književnost danas
- po 48 roce se dostává přes přátelské kruhy do vedení Lexikografického závodu v ZG a pozvolna navazuje na Ujevičovu Hrvatsku enciklopediju (40-45)
- jeho tvorba má i memoárový charakter - Davni dani (56), reflexiní dramtická legenda Aretuj (59), pět svazků Zastave (62-76) vyporáví o letech 12-22
- D. Jelčić o Krležovi mluví jako o autorovi marxisticko-leninystické ideologie
AUGUST CESAREC (1893-1941)
- ZG, spolupracovník MKr (Plamen)
- básník, povídkář, romanopisec, cestopisec, esejista a dramatik, publicista (politický) a polemik
- orientoval se na sociální směr, patří do expresionismu, ale postupně se stává tendenčním autorem:
- Careva kraljevina (25) = řeší problém CH, doba Kuličova atentátu, psychologický
charakter
- Zlatni mladić (28) = o nezdravé společnosti
- Bjegunci (33) = syntéza = autobiografie a psychologický rozkol hlavního hrdiny
- Izraelov povratak i druge legende (38) = odpovídá na politické otázky té doby
- Španjolsk isusreti (38), občaská válka ve Španělsku, politicko-publicistické, cestopisné reportáže, fungoval jako novinový dopisovatel (kom. Internacionála)
- Putovanja po Savjetskom savezu (40)
- Sin domovine (40) = o Kvaternikovi a jeho vzpouře v Rakovci, vztahy se Starčevićem
- byl jedním z prvních členů jugoslávské komunistické strany (JKP)
AUGUSTIN UJEVIĆ
IVO ANDRIĆ (1892-1975)
- MChL
- Bosenský Chorvat, na gymnáziu v SJ - omladinský spolek Mlada Blsna
- za první války byl vězněn za pro jgsl myšlenky, po ní se stal diplomatem (Berlíně), byl u podpissu Trojjedinné smlouvy (KJT)
- druhou válku byl v ZG, neprojevoval se po ní 45 byl předsedou SVAZU LITERÁTU JUGOSLÁVIE
- začal psát čistě srbsky (od příchodu do BG) = básně (plné bolesti a tragiky - Ex ponto (1918, ZG), Nemiri (21, ZG) a novely (Put Alije Djerzdeza, BG, 20), články a kritiky
- román Na Drini Ćuprija (45) = naturalisticky, líčí autrougar. Okupaci Bosny a Hercegoviny v roce 1878
- 1961 = Nobelova cena za literaturu, filozofie ironie, rezignace, životní nezdary, umělecký přednes, epický obsah děl
- po 2 sv.v. se nechal "zlákat" socrealismem

chorvatská literatura v kostce (11)

19. září 2007 v 22:07 | b.kovrcic |  Studijní materiály
GENERACE MODERNISTŮ - BÁSNÍKŮ
= sonety, verše, epigramy (ničily Rakousko)
- Tin Ujević, Ljubo Wiesner, Fran Galović
LJUBO WIESNER (1885-1951)
- autorem jen jedné básnické sbírky = Pjesme (1926)
= poetické, touha po modré dálce, inspirován Verlainem, sonety s přerývavým rýmem
- zbožňoval Matoše
- psal kritiky a fejetony
TIN UJEVIĆ (1891-1955)
- básník, mladý ch. intelektuál (HML), za první světové války byl v Paříži, byl zastáncem jednotného státu CH a SR
- od 20. let se od politiky distancoval, zbožňoval Matoše a Baudelaira
- první dvě sbírky: Lelek sebra (1920) a Kolajna (1926) = neopetrarkista, hluboký milostný cit
- do 2svv: Auto na korzu (1932) a Ojadjeno zvono
- komunisti ho do 1945 umlčeli, jen překládal
- typický Balkánec = rád vysedával v kavárnách = BG, SJ,ST, ZG
- obecně: hluboká reflexe, svěží a těžký verš, osobní tragika, spiritualistická láska, bratrství, otevřený, spontání verš, expresionista, dadaista, je cítit mořem (básně a próza), antika
FRAN GALOViĆ (1887-1914)
- štokavsky, kajkavsky o životě a smrti
- redikoval časopis Mlada Hrvatska
- Matoševec, pravaš
SITUACE PO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE V POEZII
FUTURISMUS
= směr, který přišel z Ruska
- 1914 - ZD časopis ZVRK
- Tin Ujević, Mir. Krleža, …
POHÁDKY
IVANA BRLIĆ MAŽURANIĆ (1874-1938)
- pikareskní román = Čudovate zgode i nezgode šegrta Hlapića (1910) = pro děti, Matoš řekl, že je to klasická kniha
- za doby první války napsala Priče iz davnine (1916)
- román i pohádky se věnují slovanské mytologii, doplněny jsou etickým řádem
KATOLICKÁ POEZIE
- HARAMBAŠIĆ - Molitva (1895) = otevírá tím brány k této tématicky orientované poezii
- Časopis Luč vychází ve Vídni (1905)
HISTORIOGRAFIE
- po Jagičevově smrti vyšla Historie literatury národa chorvatského a srbského (1867), obsahova středověk
- Djuro ŠURMIN (1867-1937) = Povijet književnosti hrvatske i srpske )1898) = od Cyrila a Metoděje, glagolášů až po konec 19. století
- Br. Dr. Vodnik = Preradoviće + Povijest hrvatske književnosti I.
- Dragutin Prohaska = Djordjik, Kanižlić a baroko
- Ivo Vojnovič a ilyrismus
- Savremena hr-srov. književnost
MARIJA JURIĆ ZAGORKA (1873-1957)
- první chorvatská novinářka, psala do Obzoru (už za Khuena)
- rozvedla zábavný novinářský styl - fejetony, romány ve sloupcích (historicko-politické obsahy)
- věnovala se lidovému divadlu
- uvedla triviální literaturu = populární
MODERNISMUS PO MODERNĚ
MLADÁ CHORVATSKÁ LYRIKA 20. STOLETÍ
= rok 1914 = černý pro chorvatskou literaturu = opustili ji čtyři velikáni: AGM, Ant. Pavić, Fr. Marković, Fr. Galović
24.1.1914 = v časopise Književne novosti (RI-ZG) - objevil se v¨budoucí velikán Miroslav Krleža se svojí dramatickou fantasií Legenda
- Mladá chorvatská lyrika = generační antologie, na 20 mladých básníkůi ti, co už v té době nežili - I. Andrič, Fr. Galovič, T. Ujević, Lj. Wiesner…
EXPRESIONISMUS
- za války vychází časopis Savremenik i Hrvatska prosvjeta
- založení jednotného státu se SR přineslo různé klady i zápory
- přes bývalou i současnou politiku Chorvati do ZU vstupují - vede to ke zkrácení prác (jako RU). 1.12.1918 = se Galskému, Vojnovičovi, Nazorovi Andričovi splnil sen. 20.6.1928 = usmrcení P. Radiče a Dj. Basarička a smrtelné zranění Stj. Radiče na zasedání Národní skupštiny v BG.
- během války vychází i dva nové časopisy Kokot (1916) a Vijavica (1917)
- po válce se připojuje Plamen (1919) - Krleža
- objevuje se v malbě i literatuře
- prohloubení témat: bolest, nemoc, smrt, zločin, válka, elementární neštěstí, komické přátelství všech lidí, zbohatnutí, erotika, humornost…
- šíření průmyslu, technizace života
- teroristické chování Srbů po celém CH - vraždy chorvatských sedláků, brání majetky, korupce, násilné dosidlování SR do CH
ULEDERIKO DONADINI (1894-1923)
- 1915 = mu vyšla kniha povídek Lude priče = popisuje xhorobomyslné postavy, byl přijat s rozpaky
- píše dál povídky i román, v dramatické tvorbě spíše reminiscenční = Bezdan, Igračka oluje, aktovka Gogoljeva smrt, přišel na divadlo grotesky
- známý jako kritik
- první tři roky se staral o časopis Kolo
- byl duševně nemocný
ANTUN BRANKO ŠIMIĆ (1898-1925)
- básník s výraznými těžkými, zhuštěnými, přiškrcenými verši = zajímá se o zážitek ze života = říká se mu básník lásky a smrti (kterou byl posedlý - Preobraženja (1920) = stala se základem moderního chorvatského básnictví)
- esejista a kritik
- pracoval v revue Vijavice, Juriš, Književnik

Další články


Kam dál