Černá Hora bude v neděli rozhodovat o své samostatnosti

20. května 2006 v 16:18 | ČTK |  Zprávy

Podgorica/Praha 19. května (ČTK) - Na mapě Evropy se brzy možná objeví další stát. Černá Hora totiž bude v neděli v referendu rozhodovat o své samostatnosti. Poslední z bývalých jugoslávských republik o ni usiluje už dlouho, ale teprve teď má šanci se ze státního svazku se Srbskem vymanit. Pokud se voliči vysloví pro nezávislost, Černá Hora se stane samostatným státem po 88 letech. V roce 1918 se stala součástí společného státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Černou Horu na cestě k samostatnosti nyní čeká poslední, nicméně těžká překážka, kterou představují přísná pravidla hlasování. Rozhodovat bude kvalifikovaná, nikoliv prostá většina, jak je v referendech obvyklé. Černohorci budou moci slavit nezávislost jen v případě, že se pro toto řešení vysloví 55 procent hlasujících voličů. Účast musí být nejméně poloviční.
Pokud by zvítězili zastánci společného svazku se Srbskem, další referendum se může konat až za tři roky. V případě, že se Černá Hora osamostatní, nástupnickým státem bude Srbsko. Černohorci by tak museli žádat o mezinárodní uznání a o členství v mezinárodních organizacích. Čekalo by je například i vybudování vlastní armády. Zákony a měnu již mají oba státy oddělené.
Pravidla hry určila Evropská unie, aby tak předešla spekulacím a případným problémům po hlasování. Srbská i černohorská vláda sice namítaly, že EU rozhodla špatně, ale s pravidly referenda nakonec souhlasily. Dodnes však z obou stran zaznívají námitky. Černohorci se obávají, že může nastat situace, kdy si samostatnost bude přát více než polovina obyvatel, ale hlasování přesto bude neúspěšné. Podle zmocněnce EU v Černé Hoře Miroslava Lajčáka je ale vše v pořádku a pravidla jsou spravedlivá pro obě strany.
Volební místnosti se otevřou v neděli v 8:00 a zavřou se ve 21:00. První neoficiální výsledky hlasování by měly být známy zhruba hodinu po zavření hlasovacích místností, kterých bude celkem 1124. Registrováno je 484.718 voličů, nejvíce z nich v černohorské metropoli Podgorica (129.083).
Byť jsou pravidla jasná, výsledek se nikdo neopovažuje předvídat. Průzkumy ukazují, že mírně navrch mají zastánci nezávislosti. Odhady však komplikuje národnostní složení Černé Hory. Země je v současnosti rozdělena na dva tábory - na Černohorce a Srby. Černohorci představují zhruba 43 procent populace a předpokládá se, že většina z nich bude hlasovat pro nezávislost. Srbů je asi 32 procent a nepochybně budou chtít zůstat ve svazku se Srbskem. Klíč k celému výsledku tak v ruce drží národnostní menšiny, především Bosňáci (bývalý bosenští Muslimové), Albánci a Muslimové.
Národností rozložení "hraje do karet" spíše Černohorcům. Zástupci menšin totiž mají se Srbskem velmi špatné zkušenosti. Bosňáci ještě nezapomněli na srbské vojenské tažení v 90. letech. Neblahé vzpomínky na etnické čistky v jihosrbské provincii Kosovo na konci 90. let mají Albánci.
Navzdory napjaté situaci se ale politická kampaň, která referendu předcházela, obešla bez větších problémů. Černohorský premiér Milo Djukanovič sice několikrát obvinil srbského premiéra Vojislava Koštunicu ze zastrašování Černohorců, ale vždy zůstalo jen u slovních vyjádření. Vášně vyvolaly zejména tvrzení srbských úřadů, že v případě osamostatnění Černé Hory Bělehrad přijme velmi přísný režim na hranicích obou států, zavede vysoká cla a několikanásobně zdraží poplatky za studium pro studenty z Černé Hory.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama