Černohorci slaví nezávislost, Srbové jsou v klidu

22. května 2006 v 16:12 | ČTK |  Zprávy
Kliknutím zobrazíte větší formát - Referendum o nezávislosti Černé Hory Kliknutím zobrazíte větší formát - Referendum o nezávislosti Černé Hory
Černohorci slaví nezávislost; Podgorica zažila bouřlivou noc

Podgorica 22. května (ČTK) - Obyvatelé Podgorice mají za sebou noc bouřlivých oslav nezávislosti, o níž rozhodli v nedělním referendu. Ještě dnes ráno byly kavárny a restaurace v hlavním městě Podgorici plné lidí, kteří si vzájemně tiskli ruce, nekonečně dlouho se objímali a radovali se z toho, že se jim podařilo překonat práh 55 procent hlasů, které stanovila Evropská unie pro uznání platnosti referenda, napsala agentura AFP.
Po bouřlivé noci, kterou provázely výbuchy petard, ohňostroje a dokonce i oslavná střelba z automatických zbraní, ráno ulicemi Podgorice stále projížděla za halasného troubení auta vyzdobená černohorskými vlajkami. Mladí lidé sedící na jejich střechách aut radostně zdravili všechny kolemjdoucí.
Zdá se, že stoupenci zachování svazku Černé Hory a Srbska, kteří referendum prohráli, zřejmě rezignovali a stáhli se, píše agentura AFP.
V zahradě hotelu Černá Hora, jednoho z největších v Podgorici, společně slaví velvyslanci sousedních zemí, zástupci nevládních organizací i novináři. To vítají vesele své černohorské kolegy a blahopřejí jim ke vzniku "nového nezávislého státu na Balkáně".
Černá Hora je poslední republika bývalé Jugoslávie, která vyhlásila nezávislost; již v roce 1991 tento krok učinily Slovinsko a Chorvatsko a o rok později Bosna a Makedonie. Kromě Makedonie ve všech ostatních odtržení vyprovokovalo krvavou válku.
"Je to naprostá senzace, že máme svůj vlastní stát. A nejdůležitější je, že se to vše odehrálo v klidu," řekl Borko Savič.
V hotelu se slavila nezávislost celou noc, šampaňské teklo proudem a všichni si pochutnávali na obrovském dortu vyvedeném v barvách černohorské vlajky.
"Cítím se naprosto skvěle. Jako všichni ostatní tady," řekl Mijo Januševič.
Ale v nedalekém stánku s novinami pláče asi čtyřicetiletá žena. "Nemohu tomu uvěřit. Je to jako kdybyste zaživa oddělovali maso od kostí," vzdychá.
Prvním stránkám černohorských novin kraluje slovo nezávislost. "Máme svůj stát," napsal velkými červenými písmeny nezávislý list Vijesti. Titulní stránku vládního listu Pobjeda zaplňuje z velké části slovo Nezávislost.


Balkánské země vítají výsledek černohorského referenda

Záhřeb/Skopje/Tirana 22. května (ČTK) - Političtí představitelé balkánských zemí dnes vesměs uvítali výsledek referenda v Černé Hoře, který znamená vznik nové nezávislé republiky v prostoru bývalé Jugoslávie. Podle zástupců Chorvatska, Albánie, Kosova i Makedonie je to další krok k překonání následků konfliktů v oblasti.
Jako první zahraniční politik gratuloval představitelům Černé Hory k nezávislosti chorvatský prezident Stjepan Mesič. "Upřímně a z celého srdce blahopřeji Vám i všem občanům Černé Hory," napsal Mesič v telegramu černohorskému prezidentovi Filipu Vujanovičovi. Černá Hora se podle Mesiče vydává na cestu nezávislosti nikoli izolována, ale v přátelství a spolupráci se svými sousedy. Chorvatsko podporuje snahy Černé Hory o vstup do EU a bude mu při jednáních s unií pomáhat, ujistil Mesič.
Albánský premiér Sali Berisha prohlásil, že černohorská nezávislost učiní celý region "bezpečnějším a stabilnějším", a ujistil, že Albánie má zájem na těsné spolupráci se "spřátelenou" Černou Horou. Ocenil i "realistický" postoj srbského vedení k výsledku referenda.
Kosovský premiér Agim Ceku označil referendum za "poslední krok k rozpuštění Jugoslávie" a prohlásil, že "ještě před koncem tohoto roku se Kosovo připojí k Černé Hoře jako nový stát". "Tyto nové země se pak stanou důležitým faktorem upevnění stability celé oblasti," tvrdí Ceku.
Makedonský premiér Vlado Bučkovski pak uvedl: "Včera jsme byli svědky konce jugoslávského projektu, který vznikl před dlouhou dobou s dobrými úmysly. Vítáme projev vůle obyvatel Černé Hory." Vyjádřil dále naději, že výsledek přiměje Srbsko k většímu úsilí o zlepšení spolupráce s Evropskou unií, se svými sousedy i s euroatlantickými strukturami.


EU bude jednat odděleně se Srbskem a s Černou Horou

Brusel 22. května (zpravodaj ČTK) - Evropská komise dnes sdělila, že jakmile se oficiálně potvrdí výsledek černohorského referenda ve prospěch nezávislosti, požádá členské státy o mandát, aby mohla s novou zemí vyjednat dohodu o stabilizaci a přidružení. Bude také potřebovat mandát na to, aby podle nové situace upravila obsah jednání se Srbskem o stejnojmenné dohodě.
"Budeme s členskými státy jednat o obsahu takového mandátu, včetně spolupráce vlád obou zemí s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY)," řekl mluvčí EK Amadeu Alfataj. Komisař pro rozšíření Olli Rehn je podle něj spokojen, že referendum se uskutečnilo řádně a s vysokou účastí, v souladu s dohodou, jíž bylo pod tlakem EU ustaveno soustátí Srbsko-Černá Hora.
Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana uvedl, že unie bude plně respektovat výsledek referenda. Vyzval ty síly v Černé Hoře, které byly proti nezávislosti, aby verdikt lidového hlasování uznaly a neprotivily se mu.
Unie byla dlouho proti rozdělení Srbska a Černé Hory. Obávala se vzniku dalšího ministátu na Balkáně, který by se mohl stát vzorem pro separatistické tendence například v srbské části Bosny a Herbegoviny nebo ve Vojvodině, součásti Srbska; nepochybně inspiruje také sousední kosovské Albánce toužící po nezávislosti. Právě proto EK napřed vyjednala, aby obě země zůstaly pohromadě v jakémsi soustátí. Když se přiblížilo referendum, prosadila, že nezávislost musí chtít 55 procent hlasujících.
Podle předsedkyně delegace Evropského parlamentu pro jihovýchodní Evropu Doris Packové ukazuje jak účast, tak výsledek, že se Černohorci rozhodli jasně a přesvědčivě. Vyzvala všechny strany včetně Srbska, aby výsledek respektovaly a soustředily se nyní na splnění podmínek pro přijetí do Evropské unie.
"Místo na minulost by se Srbsko a Černá Hora měly nyní soustředit na posilování dobrých sousedských vztahů, zaměřit se na těsnou spolupráci, včetně smluv, tam, kde to bude vhodné." Vyjádřila naději, že se nyní podaří překonat předchozí paralýzu v mnoha domácích věcech.
Bělehrad a Podgorica by podle ní neměly plýtvat energií na umělé konflikty a soupeření, ale měly by usilovat o to, aby dosáhly takového pokroku, který jim umožní přiblížit se k členství v EU. V srbském případě to podle ní znamená v neposlední řadě lapit válečného zločince generála Mladiče.
EU nedávno zmrazila jednání se Srbskem a Černou Horou o stabilizační a asociační dohodě, protože Bělehrad nesplnil požadavek, aby generál Mladič byl zadržen do začátku května. Nyní jde mimo jiné i o to, zda jsou důvody, aby podobná podmínka plné spolupráce s ICTY byla zařazena do dohody mezi EU a Černou Horou. Podle diplomatů v Bruselu není tak jako tak pravděpodobné, že by unie začala jednat s Černou Horou, dokud budou rozhovory se Srbskem kvůli Mladičovi zablokované.


Srbsko nechtěnou nezávislost neslaví

V Srbsku, které se v důsledku nedělního referenda o nezávislosti Černé Hory stane nechtě také samostatným státem, se žádné oslavy této skutečnosti nekonaly. Někteří politici považují vzniklou situaci za nový začátek, srbsko-černohorský ministr zahraničí vyzval dokonce k obnovení monarchie. Těžkou hlavu z toho má premiér Vojislav Koštunica, který byl horlivým zastáncem zachování svazku Srbska a Černé Hory (SČH).
Většina srbských vládních činitelů, kteří se k černohorskému referendu vyjádřili, vyzývala k uznání jeho výsledku. Předseda ústavního soudu Slobodan Vučetič řekl, že Srbsko by mělo v příštích dnech v parlamentu vyhlásit svoji nezávislost.
Mluvčí Demokratické strany prezidenta Borise Tadiče Dušan Petrovič řekl, že už je čas, aby "se Srbsko soustředilo na Srbsko". "Stali jsme se nezávislí díky hlasování v Černé Hoře. Nyní si musíme uklidit ve vlastním domě," prohlásil.
Podle ministra financí Mladjana Dinkiče je třeba respektovat hlas většiny. "Vůle většiny v Černé Hoře, která se projevila při referendu, musí být respektována. Očekávám, že mezi Srbskem a Černou Horou budou přátelské vztahy dobrého sousedství," řekl.
Také srbsko-černohorský ministr na ochranu menšin a lidských práv Rasim Ljajič prohlásil, že Bělehrad by měl výsledek hlasování přijmout. "Pro nás je dohoda mezi Bělehradem a Podgoricou velmi důležitá. Největším nebezpečím by bylo, kdyby Bělehrad reagoval emotivně. Nezávislost musíme vzít jako fakt a musíme hledat nejlepší řešení pro vztahy mezi oběma státy," řekl podle agentury Beta.
Ljajič zdůraznil, že je velmi důležité, aby instituce, které mají být převedeny na úroveň Srbska, byly převedeny rychle.
"Nejdůležitější je, aby období přechodu nebylo obtížné, aby oba státy pokračovaly na své cestě do Evropské unie a aby se v Srbsku neprojevily protičernohorské nálady a naopak v Černé Hoře zase protisrbské," řekl.
Také předák hlavní opoziční formace Srbské radikální strany Tomislav Nikolič se vyslovil pro respektování vůle občanů Černé Hory, ale upozornil, že nezávislost Černé Hory bude pro Srby žijící v této republice obtížná.
Podle posledního průzkumu se v Černé Hoře hlásilo k srbské národnosti třicet procent obyvatel.
Premiér Koštunica se hodlá k výsledkům referenda vyjádřit, až budou konečné. "Koštunica bezvýhradně podporoval tento blok, viděl v něm hluboké historické kořeny, společný jazyk i náboženství. Nyní se jeho myšlenka zachování unie stala minulostí," řekl politický komentátor týdeníku NIN Dragoljub Žarkovič.
Ministr zahraničí SČH Vuk Draškovič vidí v nabytí samostatnosti Srbska možnost obnovení monarchie. "Pevným základem pro budování Srbska by měla být konstituční monarchie," řekl Draškovič, jehož Srbské hnutí obnovy po tom volá už dávno.
"Pokud se většina lidí v Černé Hoře rozhodla pro nezávislost, potom to musí Srbsko přijmout," řekl Draškovič soukromé televizi B92. "Je to historický moment nejen pro Černou Horu, ale i pro Srbsko."
Podle smlouvy z roku 2002 o založení soustátí Srbsko a Černá Hora, se Srbsko v případě rozpadu unie stává nástupcem SČH v mezinárodních organizacích. Černá Hora bude muset žádat o členství V EU, OSN a dalších mezinárodních institucích.
Srbsko s více než sedmi miliony obyvatel se nyní stane vnitrozemským státem bez přístupu k moři. Nevyhnutelně bude třeba reformovat armádu a námořnictvo, ale také ministerstva zahraničí a obrany, která byla řízena svazem.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama