Země bývalé Jugoslávie mají rozdílné osudy

21. června 2006 v 17:32 | ČTK |  Zajímavosti
Země bývalé Jugoslávie mají rozdílné osudy

Bělehrad/Praha 21. června (ČTK) - Ve vývoji zemí bývalé Jugoslávie jsou značné rozdíly (země řazeny abecedně):

BOSNA A HERCEGOVINA - Národnostně nejvíce rozdělená republika bývalé Jugoslávie byla nejhůře postižena občanskou válkou, dodnes je pod mezinárodní správou. Hrubý domácí produkt pomalu roste, země se ale potýká se čtyřicetiprocentní nezaměstnaností i odlivem schopných lidí do zahraničí. Hornatá Bosna, ve které tvořili zhruba třetinu obyvatel Srbové, vyhlásila samostatnost 5. dubna 1992, s tímto krokem ale nesouhlasila právě srbská menšina. Boje, které poté propukly, si vyžádaly na 250.000 obětí, statisíce lidí byly zraněny nebo vyhnány z domovů. Po uzavření mírové smlouvy v americkém Daytonu na podzim 1995 se sice situace uklidnila, země ale zůstává rozdělena podle etnického klíče na Republiku srbskou (RS; 49 procent území) a muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH, 51 procent území).
Rozloha: 51.209 km2
Počet obyvatel: 4,310.000 (2,840.000 FBaH, 1,470.000 RS)
HDP/obyvatele: 6800 USD (2005; podle MMF)

ČERNÁ HORA - Nejmladší stát na mapě Evropy (samostatnost země vyhlásila letos 3. června) byl poslední republikou, která ještě zůstávala ve svazku se Srbskem. Už od vzniku volného soustátí Srbsko a Černá Hora (SČH), která nahradilo někdejší Jugoslávii v roce 2003, se ale Černohorci snažili být na federaci co neméně závislí. Samostatnost Černé Hory má ale několik zádrhelů - v etnicky pestré zemi získali její stoupenci v referendu jen 55,5 procenta hlasů a stín minulosti se také vznáší nad premiérem Milem Djukanovičem. Bývalý komunista a exspojenec srbského vůdce Slobodana Miloševiče bývá obviňován se styků s organizovaným zločinem, nevyhýbají se mu ani nařčení z oportunismu či podpory korupce ve státní sféře.
Rozloha: 13.812 km2
Počet obyvatel: 620.145
HDP/obyvatele: 3100 USD (2005; MMF/Wikipedia)

CHORVATSKO - Mezi turisty nejoblíbenější republika bývalé Jugoslávie se od federace odtrhla spolu se Slovinskem v červnu 1991. Na rozdíl od menšího souseda ale poté zabředla do čtyřleté občanské války, během níž zemřelo 20.000 lidí a zemi opustila velká část etnických Srbů. Režim prvního prezidenta, nacionalisty Franja Tudjmana, pak zemi uvrhl do mezinárodní izolace, ze které se Chorvatsko začalo dostávat až po jeho smrti koncem roku 1999, loni v říjnu zahájilo přístupové rozhovory s EU (do unie chce vstoupit do roku 2010) a v nejbližší době čekají Chorvaté také pozvánku do Severoatlantické aliance. Ekonomika země v poslední době roste, problémem ale zůstává téměř dvacetiprocentní nezaměstnanost i zvyšující se zadlužení.
Rozloha: 56.594 km2
Počet obyvatel: 4,442.000
HDP/obyvatele: 12.158 USD (2005; MMF)

MAKEDONIE - Někdejší nejchudší jugoslávská republika vyhlásila nezávislost v září 1991, v dubnu 1993 vstoupila do OSN. Federaci sice opustila bez boje, v roce 2001 ale čelila separatistickým požadavkům albánské menšiny. Boje s povstalci pomohly ukončit až mírové operace NATO, jichž se zúčastnili i čeští vojáci. Mírová smlouva rozšířila práva etnických Albánců, kteří tvoří přibližně čtvrtinu obyvatel. Makedonii byl loni v prosinci udělen status kandidáta EU, země také usiluje o vstup do NATO. Mezinárodní uznání dlouho blokovalo Řecko, protože označení Makedonie považuje za součást řeckého historického dědictví. Do OSN byla Makedonie po řecké intervenci přijata pod názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglická zkratka FYROM).
Rozloha: 25.713 km2
Počet obyvatel: 2,040.400
HDP/obyvatele: 7645 USD (2005; MMF)

SLOVINSKO - Spolu s Chorvatskem vyhlásilo v červnu 1991 jako první z bývalých jugoslávských republik nezávislost na tehdejší federaci. Ve srovnání s ostatními republikami se odtrhlo od federace relativně pokojnou cestou. Deset dní trvající boje mezi slovinskými silami a jugoslávskou armádou, které vypukly dva dny po vyhlášení nezávislosti, si vyžádaly 75 obětí. Slovinsko se jako první z bývalých jugoslávských republik dostalo do NATO i EU a nyní je jedním z nejlépe prosperujících nováčků v unii. V příštím roce by mělo vstoupit do eurozóny.
Rozloha: 20.254 km2
Počet obyvatel: 2,003.358
HDP/obyvatele: 21.911 USD (2005; MMF)


SRBSKO - Kdysi vůdčí síla federace zůstala osamocena poté, co se postupně odtrhly ostatní republiky. Poslední si nezávislost na SČH (do roku 2003 Jugoslávská svazová republika) odhlasovala Černá Hora. Novodobé dějiny největší a nejlidnatější jugoslávské republiky ovlivnila postava Slobodana Miloševiče, bývalého srbského i jugoslávského prezidenta, který zasáhl do většiny konfliktů na území bývalé SFRJ. Prezidentskou funkci opustil až po demonstracích na podzim 2000, letos v březnu zemřel v haagské věznici Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který ho soudil za údajné válečné zločiny. Vývoj v zemi však byl i po jeho pádu turbulentní. Miloševičova vláda uvrhla Srbsko do izolace a bídy, z nichž se vzpamatovává jen pomalu. Stále není vyjasněn osud Kosova, které je od bojů v roce 1999 pod správou OSN a jež Srbsko stále považuje za svou nedílnou součást.
Rozloha: 88.361 km2
Počet obyvatel: 9,398.000 (7,498.001 v Srbsku, v provincii Kosovo dalších 1,900.000 obyvatel) HDP/obyvatele: 5203 USD (2005; MMF/Wikipedia)



Chorvatsko je po patnácti letech před branami EU a NATO

Záhřeb/Praha 21. června (ČTK) - Chorvatsko bylo před 15 lety spolu se Slovinskem první zemí, která se odtrhla od posttitovské Jugoslávie. Na rozdíl od menšího a bohatšího souseda ale země zabředla do čtyřleté občanské války a s jejími následky se vypořádává dodnes. Rozhovory o vstupu do Evropské unie Chorvatsko zahájilo až loni v říjnu, členem unie by se země chtěla stát do roku 2010. Pozvánku do NATO pak Chorvaté, kteří vyhlásili samostatnost 25. června 1991, čekají v nejbližší době.
Překážkou na cestě Chorvatska do EU dlouho byla nedostatečná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii při stíhání lidí obviněných z válečných zločinů. Hlavní žalobkyně tribunálu Carla Del Ponteová až loni 3. října oznámila, že Chorvatsko "plně spolupracuje", ve stejný den začaly přístupové rozhovory. O dva měsíce později pak španělská policie zatkla nejhledanějšího Chorvata, generála Anteho Gotovinu.
Chorvatská ekonomika, která je závislá na turistickém ruchu, v posledních letech pravidelně roste. HDP, který začátkem 90. let klesl z více než 5000 dolarů na osobu na polovinu, vyrovnal začátkem tisíciletí předválečný stav a dále stoupá - loni podle odhadů přesáhl 11.000 dolarů. Země také v posledních letech investovala téměř 2,5 miliardy eur do rozvoje dálniční sítě. Zároveň se ale zvyšuje zadluženost (dnes 30 miliard dolarů) a problémem zůstává téměř dvacetiprocentní nezaměstnanost.
Velkou roli v hospodářství hraje stát, privatizace některých důležitých podniků zatím vázne. Deutsche Telekom sice získal majoritu v národním národním telefonním operátorovi, státu ale zůstává 42 procent a sedm procent má fond pro veterány. Stejný podíl patří veteránům i v ropném koncernu INA, kde je v rukou zahraničního investora, maďarské firmy MOL, jen 25 procent akcií - zbytek stále patří státu. Privatizační fond pak vlastní vesměs minoritní podíly v tisícovce firem. Zahraniční vlastníci ale získali hlavní banky a přes pochybnosti o průběhu privatizace za vlády Franjo Tudjmana je v soukromých rukou i většina hotelů.
První chorvatský prezident je dodnes rozporuplnou postavou. Byl sice strůjcem nezávislosti Chorvatska, zasloužil se o vstup země do Rady Evropy, na druhou stranu již od počátku obratně využíval nacionalistických vášní k prosazování svých cílů v Chorvatsku i sousední Bosně a Hercegovině. Režim, kdy zemi vládlo Chorvatské demokratické společenství (HDZ) v čele s Tudjmanem, skončilo až jeho smrtí v prosinci 1999. Volby v lednu 2000 vyhrála opozice v čele se sociálními demokraty a prezidentem se stal Stipe Mesič, poslední předseda předsednictva federativní Jugoslávie a někdejší Tudjmanův spojenec, který se s ním už v polovině 90. let rozešel.
Vláda v čele se sociální demokracií ale vydržela u moci jen jedno volební období. Podařilo se jí překonat mezinárodní izolaci, u voličů ale popularitě nepřidala vysoká nezaměstnanost ani neuspokojivá hospodářská situace. Ve volbách v listopadu 2003 tak získalo nejvíce hlasů opět HDZ v čele s Ivo Sanaderem. Strana ale odmítla svou nacionalistickou minulost a veřejně deklarovala cíl přivést zemi do Evropské unie. To se jí zatím daří, přesto ale před Chorvatskem zůstává řada nedokončených úkolů. Kromě sjednocení legislativy s EU je to i vypořádání s minulostí.
Přestože od konce občanské války v Chorvatsku už uplynulo více než deset let, zejména ve vnitrozemí je stále možné narazit na stopy války. Boje, které vypukly po vyhlášení nezávislosti (v referendu to podpořilo 94 procent lidí, dvanáctiprocentní srbská menšina ale hlasování bojkotovala), vyústily nejprve ve vyhlášení separatistické Republiky srbská Krajina, která se rozkládala asi na 30 procentem chorvatského území. Ta zanikla po dvou chorvatských ofenzívách v květnu a srpnu 1995.
Během občanské války zahynulo v Chorvatsku přes 20.000 lidí a ze svých domovů uprchlo přes 200.000 obyvatel. Většinu z nich tvořili etničtí Srbové, kteří opustili zemi po pádu Republiky srbská Krajina. Více než polovina z nich se dodnes nevrátila domů, podle odhadů jich na 100.000 žije v Srbsku a kolem 20.000 v Bosně a Hercegovině.


Patnáct let nezávislosti Slovinsku prospělo

Lublaň/Praha 21. června (ČTK) - Před 15 lety, 25. června 1991, vyhlásilo Slovinsko spolu s Chorvatskem jako první z bývalých jugoslávských republik nezávislost na tehdejší federaci. Tato událost předznamenala budoucí vývoj v prostoru bývalé Jugoslávie, která se poté stala svědkem několika krvavých válek i vlastního rozpadu na nezávislé státy.
Slovinsko se ve srovnání s ostatními republikami odtrhlo relativně pokojnou cestou. Deset dní trvající boje mezi slovinskými silami a jugoslávskou armádou, které vypukly dva dny po vyhlášení nezávislosti, si vyžádaly málo obětí. Slovinci se poté vrhli usilovně na obnovu země, která se jako první z bývalých jugoslávských republik dostala do NATO i EU a nyní je jedním z nejlépe prosperujících nováčků v unii.
Novodobá historie malého balkánského státu mezi Alpami a Jadranem se začala psát v září 1989, kdy Slovinsko zrušilo vedoucí úlohu komunistické strany. V prosinci 1990 Slovinci v referendu odhlasovali odtržení od jugoslávské federace. Ještě téhož měsíce slovinská Skupština vyhlásila svrchovanost země s tím, že pokud se do půl roku nepodaří přeměnit Jugoslávii ve volnou konfederaci, Slovinsko se od ní odtrhne.
Na vyhlášení nezávislosti 25. června 1991 reagovala Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ) nasazením federální armády, která se střetla se slovinskou domobranou. "Desetidenní válka" si vyžádala 75 mrtvých, z toho 44 příslušníků federální armády, 19 Slovinců a 12 cizinců. Slovinský parlament zrušil jugoslávské zákony platné od roku 1945 a 23. prosince 1991 přijal novou ústavu. Následovalo postupné uznání ostatního světa, včetně tehdejší ČSFR. V říjnu 1991 byla zavedena nová měnová jednotka tolar a za člena OSN bylo Slovinsko přijato společně s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem v květnu 1992.
Poměrně hladký přechod k samostatnosti ovlivnila podle historiků řada faktorů: geopoliticky výhodné položení Slovinska na severozápadě bývalé federace, národnostní homogenita (přes 80 procent obyvatel tvoří Slovinci), předem připravený legislativní systém a dobrý ekonomický potenciál. Již před získáním nezávislosti fungovalo ve Slovinsku několik společných podniků se západoevropskými partnery. Slovinsko se na HDP Jugoslávie podílelo 16 procenty, a to i přesto, že zde žilo jen osm procent obyvatelstva. Na celkovém vývozu mělo téměř třetinový podíl a průměrný hospodářský růst v letech 1952 až 1990 byl 5,1 procenta, tedy o něco vyšší než průměr celé federace (4,9 procenta).
V prosinci 1992 se konaly první prezidentské a parlamentní volby po získání nezávislosti a hlavou státu byl zvolen dosavadní předseda předsednictva (prezident) Milan Kučan. Předsedou koaliční vlády se stal Janez Drnovšek z vítězné Liberálně demokratické strany. Kučan vydržel v prezidentském křesle deset let a v prosinci 2002 ho vystřídal ve funkci Drnovšek, který se stal v roce 2000 aktérem asi nejvážnější politické krize v zemi od vyhlášení nezávislosti. Jeho vláda v tomto roce padla v důsledku sporů ve vládní koalici a následující mocenské boje paralyzovaly politický život a pozdržely přijetí některých zákonů, které vyžadovala EU. V následujících volbách však Drnovšek opět zvítězil a podruhé usedl do premiérského křesla.
Do unie Slovinsko nakonec vstoupilo spolu s dalšími devíti zeměmi, včetně ČR, v květnu 2004. V březnu téhož roku se stalo členem NATO a je tak jedinou republikou bývalé Jugoslávie v NATO a EU. Letos v květnu navíc Evropská komise oznámila, že splnilo kritéria pro vstup do eurozóny a od 1. ledna 2007 by se tak mělo stát 13. zemí, kde začne platit euro.
Vůdčí postavení mezi nováčky unie Slovinsko potvrzuje i životní úrovní, která se standardně měří HDP na obyvatele v přepočtu podle parity kupní síly. Z nových členských zemí EU je nyní nejvyšší na Kypru a hned poté ve Slovinsku, kde dosahuje 80 procent průměru EU. Slovinsko dokonce přeskočilo i některé "staré" členy EU. Ve srovnání s rokem 1989 slovinská ekonomika poskočila o 29 procent a jen Poláci jsou na tom lépe. Slovincům se také podařilo stlačit hrozivou inflaci 201,3 procenta v roce 1992 na loňských 2,5 procenta.
V souvislosti s makroekonomickými ukazateli je zajímavé, že stát stále vlastní většinové podíly ve velkých firmách. Středopravicová vláda ale již zahájila přípravu privatizace telekomunikačního operátora Telekom, dvou největších bank NLB a NKBM a největší pojišťovny Zavarovalnica Triglav. První prodeje se očekávají v příštím roce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Georgius Georgius | 25. ledna 2009 v 20:58 | Reagovat

Můžete uvést, jaké národnosti byly ty oběti, které zahynuly při osamostatnění Slovinska?

2 martin martin | E-mail | Web | 3. března 2011 v 14:39 | Reagovat

trochu divne ale zachranil me pred poznamkou.

3 WinstonLiami WinstonLiami | E-mail | Web | 31. března 2017 v 6:08 | Reagovat

thanks for this significant edifying website, keep up the massive position check out this <a href=http://onlinecasinos-x.com>casino online</a> offers    , buy <a href=http://adultsrus.us>sex toys</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama