chorvatská literatura v kostce (10)

19. září 2007 v 22:06 | b.kovrcic |  Studijní materiály
JANKO LESKOVAR (1861-1949)
- 1897 = ukázkou ve Vijenci z románu Propali dvorovi[7] vešel so modernistické literatury
- 1891 - ještě realistický román Misao na báječnost
- autor modernistického psychologismu s elementy realistického vyprávění, napsal pouze 12 próz (10nmovel a 2 romány), věnuje se inteligenci malých měst a vesnic = učitele, šlechtice, obchodníky = přinesl realismu sociální příchuť
- povídky vyšly v knize = Sjene ljubavi
MILUTIN CIHLAR NEHAJEV (1880-1931)
- dramatik (už na gymnáziu napsal Prielom, Svjećica) a povídkář (modernista, Poloneza, Veliki grad, Zeleno more)
- píše o lidech (pološílencích) = Biem (1909) = dovedl svého hrdinu k naprosté rezignaci, ani na jednu vážnou otázku nemá odpověď
- psal o Leskovarovi už jako student ve Vídni, a to do čas. Život
- více se ale zajímá o světovou teorii, zpracovává různé studie: Studie o Hamletovi, Kvaternik, Mažuranić, Šenoa, O stém výročí chorvatského národního obrození, Starčević, Radič, Khuen
- zajímá ho divadlo, herci a dramatici
- román = Vlaci (1928) je o neš'tastné smrti Fr. Kr. Frankomana (1527), psychologiský portrét celé Frankomanovy rodiny
DINKO ŠIMUNOVIĆ (1873-1933)
- novelista = Miljuka (1906), Duga (1907), Alkar (1908) jsou moderní selské povídky, váže se tematicky na Knin, Cetinje, Sinj, šlechtu, historii a ústní báje. Pokračuje Mrkodol (1909), Djerda (1912)
- román = Tudjinac (1911) = dekadentní, odsouzená k samotě, člověk je vázán na místo, kde žije. Porodica Vinčić (1923) = rodinná kronika, zvláštní spojení impresionismu a realisticko-naturalismu, o konci šlechticů
IVAN KOZARAC (1855-1910)
= zajímá se o lidovost = koluje v něm Slavonská krev
- samouk, soudní zapisovatel, talent a synovec Josipa Kozarce
- první kniha: Slavonska krev (1906) = sebral do ní 8 povídek, myšlenka, vyzrálý styl, temperament, o bolavém slavonském tematu (vesnice), sociální problémy
- román = Djuka Begović (1910) násilnická povídka, nespoutanost člověka myšlenkami
- obecně: jeho hrdinové nevědí, co mají dělat, co je správné
JOSIP KOSOR (1879-1961)
- původem Slavonec, samouk a soudní zapisovatel, sloužil ve slavonských vesnicích, městech, v Bosně, ZG
- o jeho tvorbě se říká, že je robustní, potem a hnojem provoněná
- 2 sbírky povídek: Optužba (1905) a Crni glasovi (1905) = lidská těžkost, dělníci a zparchantělí měšťané, prostitutky, vojenští invalidé, erotika
- uzavřen do myšlenkového a duchovního trojúhelníku, ale vždy byl originální (futurismus a expresionismus základy + postupy), psal i básně (Ekstáze, Beli plamenovi).
- dramatik = 50 her = Požar strasti (1911) = Slavoniie, nenasytnost, agresivita, síla odpovídá síle. Jiné hry čerpají z milostných zápletek, humanismu, bogomilství, pařížská selanka, hrdinové bojují s osudem (Prometeovsky). Do první světové války byl expresionistou = Rozvrat (1923). Politické drama Maske na paragrafima = o atentátu na Stjepana Radiće (napsal v BG, 1928)
- román = Rasa (1906) = rozpad selské tradiční rodiny, Mime (1916)
- cestopisy = Atlantikom i Pacifikom (1926)
- hry jsoupřeloženy do němčiny a do angličtiny, básně do francouštiny
- kandidoval na Nobelovu cenu
BOŽO LOVRIĆ (1881-1953)
- sentimentálně dekadentní básník, romanopisec a dramatik = Sin (1922)
- ovlivněn Nazorem, Kosorem, Vojnovičem
VIKTOR CAR EMIN (1870-1963)
= realista
- první román Pusto ognjište (1900) - s aktuálním společenským tématem z prostředí Istrie, o osudech plachetnic v souboji s parníkovou konkurencí
- další = uschlo vrelo, Iza plime, Pod sumnjom, Nove borbe = doplňuje aktuální sociální témata Istrie, vidí rozdíly "nového" a "starého" - sedláci, příchod cizinců, chudoba a propad
- historické romány: Presječeni put (1938), Snor Amora Veronika (1940) = italské aspirace na chorvatské pobřeží
- umělecky cennější od 2.sv.v. = Dununcijada (1946) = o vztazích v RI mezi Italy a Chorvaty za 2sv.v., dokumentární charakter
- v ZG uvedena i hra Zimní slunce (1902) = boj istrijských národně smýšlejících CH s Italy
FRANJO HORVATA KIŠ (1876-1924)
- pocházel ze Záhoří, literární miniaturista pod vlivem realismu
- autorem Istarski puti (1919), které absolvoval od roku 1912 do roku 1914
STJEPAN MILETIĆ (1868-1908)
= chorvatský bojovník za divadlo a film - pozvedl chorvatské divadlo, vedl poslední divadelní sezónu 1894-95 na Markově trgu a záveň na nové scéně do 1898 (HNK=HZK - čeští herci, národní sbírka na jeho otevření, píše pro něj I.Vojnović)
- již v 19.století používal koncepce divadla a filmu
- koupil divadlo, byl nezávislý na státních dotacích sám si ho vedl - následovník vídeňské Zimmermannovy školy (evropeizace chorvatského divadla)
- autorem 2 her = Grof Paližna a Boleslav
- nedokončil pentalogii o chorvatských králích
- první filmové projekce v CH - ZG (sám, doma a natáčel)
MILAN ŠENOA (1869-1961)
- povídky, romány, crty, komedie = Kako vam drago (1893) = renesance, DU, milostné zápletky, postavy jsou reálné = Marin Držič, Dinko Ranjina,… o námořnících, ženách, moudrých starcích
- román = Exodus = o RI-ZG železnici, vesnický hospodský, rodina a celá vesnice
SRDJAN TUČIĆ (1873-1940)
= chodil do herecké školy Stjepana Miletiče
- naturalista v dramatu: Truli dom, Svršetak, Bura = zrady, lásky, vraždy
- mistr dialogu
- trilogie = Kroz život - byla přijata rozpačitě
- U carstvu sanja (1912) = fantazie, humor
- Golgota = naturalistická
- byl v LON (za 1 sv.v.), ale do vlasti se nevrátil - zemřel v NY (psal v angličtině)
- před odchodem do LON ještě napsal Osloboditelj = z druhé balkánské války, zakázána
- novely plné erotiky, strachu a osamělosti…
DRAGUTIN DOMJANIĆ (1875-1933)
- právník, chorvatská šlechta (úpadek postavení - beznaděj), melancholik, dekadentní = Pjesme (1909) ve štokavštině - parky, zámky, nostalgie, nesouhlas se životem
Kipci i povedke (1917), U suncu i senci (1927) a Podragom kraju (1933) = kajkavsky, reálný život, kraj, Záhoří, chudý sedlák, duševní a morální krize, sociální aspekt… melancholie
VLADIMIR VIDRIĆ (1875-1909)
- měl vliv na ostatní - Nazora, Begović, Domjaniće
- intimní básník = stvořil dokonalou sbírku o 25 básních Pjesme (1907) = jediná sbírka, optimistická, impulsivní, čerpá z antiky, slovanská mytologie, vytvořil moderní typ romací, život přírody
ANTUN GUSTAV MATOŠ (1873-1914)
- psal do Šenoova Vijence a do Savremeniku
- tři novelistické sbírky = Iverje, Novo iverje, Umorne priče (1899-1909) = novely musí být neotřelé
- obecně: psychologická abnormálnost, fantasie, ironie, humor + poetičnost, symbolika, krutá satira a zvláštní způsob intimní lásky
- psal: novely, básně, cestopisů (kajkavské prostředí)
- autorem: odborných esejů o evropských, kritik
MILAN OGRIZOVIĆ (1877-1923)
= o Matošovi napsal kritckou práci, povídky, básně, crty, humoresky, operní liberta, články a eseje, studie, literární a divadelní kritiky
- působil v BG novinách
- Ljetno popodne (1910) = obrázek z antického Říma
- Prokletstvo (1906) = Propast kraljeva hrvatski krvi (1905), dramatizace Smrt Smail-age Čengiće , Hasanaginica (1909)
= čerpal z historie, hodně se inspiroval ostatními ch. a zároveň s řadou autorů spolupracoval
IVAN MEŠTROVIĆ
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 gultekin gultekin | Web | 9. září 2016 v 10:53 | Reagovat

nebankovní půjčka online paskov O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama