chorvatská literatura v kostce (5)

19. září 2007 v 21:58 | b.kovrcic |  Studijní materiály
PROTIREFORMAČNÍ VYDÁNÍ V 18. STOLETÍ
- nábožensko-poučný charakter
- u dvou autorů 1/ Filipa Grabovce a 2/ Adriji Kačiće Miošiće
FILIP GRABOVAC (1718-1750)
= františkán, poslní kaplan dlm oddílů ve službách benátské republiky
- autorem: Cvit razgovora naroda i jezika ilirčkoga aliti rvackoga (VE) = v duchu národního eposu, líbila se mu bývalá sláva Dlm., velebil hrdiny a přidal příběhy z turecké války (vlastenectví). Neoceněno, VE vláda to neměla ráda --- vsazen do vězení
ADRIJA KAČIĆ MIOŠIĆ (1720-1760)
=františkán na Brači
- je autorem slovinské kroniky - oslavuje národ v boji proti Turkům = Razgovor ugodni naroda slovinskoga (1756, 1759). Tímto spisem začíná NO u jižních Slovanů. První část = dějiny od Alexandra Velikého až po pád Cařihradu, druhá část = veršem = hrdinové tureckých válek (41 písní, látka z historických spisů, lidová tradice, národní epos). Přeloženo do němčiny, italštiny a latiny. Předmluva je slovinsky (slovansky). Vydáno cyrilicí i latinkou.
- Neupevnil národní uvědomění, získal obdiv k národní poezii
- Korabljica (1760) = Kronika svijete = sestavena z domácích i cizích kronik. První část = o stvoření světa až ke Kristu, část druhá = od Krista po současnost jižní Evropy = nebyla ucelená
BÁNSKÉ CHORVATSKO
- nové země Svatoštěpánské, kajkavské CH = značné rozdíly, latina jako úřední a kulturní jazyk, němčina se prolínala s chorvatštinou, četba francouzských literatur, chorvatsky jen v lidovém čtení + rolnické texty
- cenzoři = Anton Nagi (počátkem 19.století)
- zednářské lóže = svobodné lóže, zakladatel Ivan Drašković, účastnili se ho jak duchovní, tak šlechta. Maxmilián Vrchovac (ZG biskup, rozšiřoval chrv osvětu, 19% gramotného obyvatelstva), rektor teologického semináře v ZG a Bešti. V roce 1794 založil tiskárnu, poučné spisy lidové. Vedl duchovenstvo, aby zaznamenávalo lidová slovesnost. Ve spojení s Dobrovským a Kopitarem.
TOMO MIKLOŠIĆ (1767-1833)
- kněz, spisovatel, překladatel, editor lidového čtení. Přátelil se s J. Pavlem Šafaříkem.
- prostonárodní encyklopedie (Isbor dugovanjsko vrsten) = pojednával velmi lidovým jazykem o nejrůznějších slovanských osobnostech (spisovatelé, tiskárny, přísloví, tendence, lidové písně). Předmluva = povzbuzení krajanů k zušlechťování svého jazyka podle vzoru maďarského (spis a úřední jazyk).
- kajkavská dramata
TITO BREZOVAČKI (1760-1805)
- spolupracoval s Miklošičem na sbornících a kalendářích
- autor původní hry: Matiáš Grabancijaš dijak = národní téma, satirická forma.
IGNACIJE KRISTIJANOVIĆ (1776-1884)
- vydával kalendář Danica Zagrebačka
- spolupráce se Šafaříkem
- napsal mluvnici kajkavštiny
SLAVONIE = VOJENSKÁ HRANICE
- působení národních obrozenců = františkáni a jeziuté + patriciové
- založení gymnazií v Osijeku (1766) a Vinkovcích (1770) --- tím vzrostl počet gramotných obyvatel
- objevuje se světská literatura
ANTUN KANIŽLIĆ (1700-1777)
- jezuita, narozený po dobytí Slavonie. Psal pro školní potřebu knihy pro děti a poučné spisy
- básnická tvorba = duchovní román ve verších Světa Rožalija
- próza = píše o církevním schizmatu, o odsouzení skutečnosti, nepochopil ho Jozef II., rozdělil jhsl na dva národy
MARIJA ANTUN RELJKOVIĆ (1732-1798)
= vedl dobrodružný život, vzděláván u hraničářů --- v 16letech vstoupil do armády (kapitán). V roce 1756 - sedmiletá válka PR-RAK, v roce 1766 - ztráta Slezska a Ližice, zajat a odveden do Frankfurtu nad Odrou --- čte, naučil se německy, francouzsky = osvícenectví
- podle kulturního zdroje se v Sasku rozhodl napsat knihu (světská, hospodářská a kulturní spol.). V Německu v DD mu vyšla kniha pod názvem: Satir iliti divnji čovik = o tom jyk by Slavonii měli žít, o křesťanských zásadách, desatenec + příroda ve Slavonii, historie a mravní úpadek za turecké nadvlády, působení Slovanů (předsudky, pověry), srovnává sedláka Slavonského a Německého. Vydáno několikrát a doplňováno.
- Nova slavonska a njemačka gramatika = populární konzervační příručka, překlady Bitbaje a Ezopa, právo a filozofické rozpravy, narážel na odpor duchovenstva
SRBOVÉ = pokusy o kodifikaci jazyka (jako Pl, Č), v CH později, Vrchovac se snažil sbírat lidovou poezii a na základě toho kodifikovat jazyk
DJURO ŠPORER MATIĆ
- první pokus o jednotnou řeč mezi CH
- používal Slavonské nářečí - podobné štokavštině
- Almanach ilyrský
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama