chorvatská literatura v kostce (9)

19. září 2007 v 22:05 | b.kovrcic |  Studijní materiály
ANTUN RADIĆ (1868-1919)
- výborný literární vědec (eschatologie, teoretické spisy)
- vedl na přelomu století Matici Ch
STJEPAN RADIĆ (1871-1928)
- literát, publicista a politik, snažil se zkulturnit ch ideje
- vedl Hrvatsku misao v Pze s přílohou zaměřenou literárně a politicky
- byl členem českého literárního spolku Svatobor
- vyšly mu Uzničke upomene (dva díly, píše o pobytu ve vězení, připomíná to
F.M. Dostojevského)
- v Praze 1899-1900, napsal v češtině Pražské zápisy
- přátelil se s AG Matošem
MODERNA
- v první dekádě první moderny kritika dosahuje největšího rozkvětu
- psali ji 1/ kritici, 2/ při beletrii, 3/ jen tak
- kritika se stala rovnoprávným dílem literatury
- moderna = doba lyriky, senzitivnosti a jejího vzrušení, subjektivnosti zážitků, intimnosti a lyrická báseň. Každý autor je podle něčeho charakteristický. Vybrousila se novela (fejeton a esej) a psalo se méně prózy. Hodně psychologického prokreslení.
- dramatici = rozmah a rozkvět, atraktivní scénické realizace, kritika zvedá úroveň autorů a herců
MILAN MARJANOVIĆ (1897-1955)
- mluvčí moderny, její hlavní ideolog, organizátor a úředník, jugoslavista
- plodný zprávař, spisovatel a publicista = kritik se širokými obzory, bezmezný zájem
- polemik, vedl spory s matošem
- vzorem mu byli autoři ruského realismu
- psal o Nazorovi, A. Kovačovićovi a chorvatské moderně
VLADIMIR NAZOR (1876-1949)
- 1900 vyšly Slovanské legendy a byly přijaty kladně = hymnický a epický cit
- univerzální autor, který čerpal ze života i z přírody
- začíná modernou - prochází expresionismem - moderním objektivismem a sociorealistickým unitarismem
- neúčastnil se rozprav na téma "cíl v moderním umění"
- na rozdíl od svých současníků čerpal v legendách a mýtech, alegorických hrdinstvích a symbolice
- autorem slovanských legend: Slovenske legende, Živana
Ryze domácí tematika: Pjesma o narodu hrvatskome, Knjiga o kraljevima hrvatskijem, Hrvatski kraljevi.
Lyrika: Lyrika, Nove pjesme (vlastenecké, s domácí tematikou, o balkánských válkách)
Národní angažovanost a epické snahy: Krvavi dani, Veli Jože, Istarske priče, Istarski gradovi
- 1922 Niz od koralja = neskutečnost ženy, její nepošpiněná, metafyzická krása, básnická a lidská konzistentnost
- 1927 Pjesme o četiri arhanotela = nespokojenost se skutečností, hledá světlo duchovní rovnováhu = mystické představy
-1932 Pjesme u šikari, iz močvare i nad cerjevima = národní symbolika, alegorie, krok zpět
- expresionalismus a moderní objektivismus = próza
- 1916 Stoimena = středomořská novelistická kniha
- 1924 Priče iz djetinstva
- 1927 Priče iz ostrova, iz grada i sa planine = lyricky vyjadřuje prostor, dětství na
Jadranu, různé druhy fikce
- Šarko (o psovi), Pastir Lada (1938/39, nesmrtelný pastýř, od antiky, žije jako symbol
nemohoucnosti obyčejného lidu
- 1939 Dedek Kajbumščak = o Krapiňském pračlověku, jméno je symbolické jak-bum-
ščak
- 1942 Zagrebske novele= v rozmezí 40-42, autentická zg atmosféra 2sv v.
- ve 40. letech překládal - Shakespeara, Danta, Heineho, Goetha, Leopadiho… a ch. literaturu do italštiny, ale i sám sebe.
- vytvoření Jugoslávie = hymnická báseň Radost (1.12.1918) = zopakoval a upravil ji po osvobození Zg v roce 1943
- po vzniku federace vznikají i básnické sbírky: 1945 Pjesme partizanke, 1946 Legende o drugu Titu, 1946 S partizanima.
MILAN BEGOVIĆ (1876-1948)
- Nazorův spolužák ze splitského gymnázia
- psal pod pseudonymem Xeres de la Maryna, vydal i sbírku meditersko-renesančních vůní = Knjiga Boccadoro (1900), kritikou byla přijata, protože byla šťavnatá a přirozená, erotická
- 1893 pod pseudonymem Tugomil Cetinski Gretchen, 1896 Pjesme
- 1904 Život za cara = sbírka inspirovaná Tolstojovým pacifismem,
- vrací se k tematu erotiky v dramatu i v povídkách, píše o štěstí i neštěstí a lidech různého společenského postavení = drama - Myrha (1902), Gospodja Walewska (1906). Román Dunja u kovčegu (1921), novela Puste želje (1942)
- dramata: Stana Biučića (1909), Svadbeni let /1922), Božji čovjek (1924), Pustolov před vratima (1926), Bez trećega (1931), I Lele će nositi kapelin (1936)
- próza = veliký zg román Giga Borićeva (1940) je o intrikách, obsahuje spousty epizodních osob, objevuje ZG, doba před i za 1.sv.v., novela - Kvartet (1936), cestopis - Put po Italiji (1942)
- jeho hry se hrály téměř po celé Evropě: N, R, F, I, M, Č a v Americe (NY), Rio de Janeiro
- libreto k nejznámější ch. opeře Ero s onoga svijete
- po atentátu v Beogradě zdramatizoval Šenoin román Diogenes, ale 14.12.1928 byl zakázán
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama